Kdy mohou být vypuštěna jehňata?

Odchov jehňat od narození do 3 měsíců hraje rozhodující roli při utváření zdraví, vývoje a budoucí produktivity stáda. V tomto článku se podíváme na důležité aspekty péče o mláďata jehňat od narození do tří měsíců, abychom pomohli chovatelům zajistit optimální podmínky pro jejich růst a vývoj.

První měsíce života jehňat jsou obdobím intenzivního růstu a formování. Správná výživa, péče a bydlení hrají zásadní roli pro jejich budoucí zdraví a produktivitu. V tomto článku se podíváme na hlavní aspekty péče o jehňata v tomto období, včetně krmení, hospodaření na pastvě, veterinární péče a zajištění komfortního prostředí.

Probereme také otázky týkající se vývoje imunitního systému, prevence nemocí a hlavních faktorů ovlivňujících růst a vývoj mladých jehňat. Naším cílem je poskytnout čtenářům praktické vodítko a rady, které jim pomohou zajistit optimální podmínky pro růst a rozvoj jejich mláďat.

Čtěte dále a dozvíte se, jak správně chovat jehňata v prvních měsících jejich života, abyste svému stádu zajistili zdravou a produktivní budoucnost.

Chov jehňat od narození do 3 měsíců.

V tomto článku budu hovořit o chovu jehňat od narození do 3 měsíců. Bahnice krmí vemeno a starají se o kojená jehňata až do věku 3 měsíců. Poté jsou oddělena od svých matek a krmena odděleně. Na pastvině najdou mladou čerstvou trávu. Ovce dojné se dojí až do konce laktace.

Tento způsob chovu je méně náročný na práci a je ideální pro jehňata. Jehňata proto smějí sát bahnice po celé 3 měsíce. Jehňata dojných ovcí v této době vypijí téměř půlroční mléko.

Období, kdy jehňata pijí kolostrum.

Asi půl hodiny po porodu jehňata vstávají a hledají něco k pití. První mléko se nazývá kolostrum. Je nažloutlý a hustý. Kolostrum obsahuje životně důležité protilátky proti různým nemocem ovcí. Poté množství protilátek v kolostru klesá.

Pokud jehně 2 hodiny po porodu ještě nevypilo mlezivo, je nutné ovci podojit a jehně musí dostávat mléko z hrnku, to platí zejména při nízkých teplotách ve stáji. V tomto případě jehňata dostávají buď 50 ml za hodinu, 2 ml během 100 hodin, nebo 4-150 ml kolostra každé 200 hodiny.

Při nízkých teplotách jehňata rychle ztrácejí teplo a mrznou. Pokud mlezivo nepijí příliš dlouho, zeslábnou a již nemohou polykat. Poté musí přijímat teplo zvenčí, například z žárovky.

Pokud ovce po jehnici ještě neprodukuje mléko, může pomoci hluboce zmrazené kolostrum od jiné ovce nebo dokonce z jiné ovčí farmy.

První dny jsou ovce a její jehňata chovány v oddělené místnosti. Jehňata se tak mohou v klidu seznamovat s vnějším světem.

Mléčná jehňata se vyvíjejí velmi rychle. Po 2-3 dnech jsou opravdu zběhlí v pití mléka. Jehňata rostou rychle od prvního dne. Denní přírůstek hmotnosti jehňat dojných ovcí je v prvním týdnu 250-350 g, později 350-500 g.

Dobře živená jehňata první dny hodně spí. Na krátkou dobu vstanou, aby se nakrmili, a pak jdou znovu spát.

Naopak hladová jehňata stojí na třesoucích se nohách u ovečky a bez přestání sají. Jehňata také lépe snášejí nízké teploty ve stáji, pokud jsou opravdu suchá a mohou mít dostatek mléka.

Během prvních dnů již malá jehňátka napodobují dělohu.

Snaží se krmit měkkým senem a koncentrovaným krmivem.

Období krmení jehňat mateřským mlékem.

Jehňata se nejlépe vyvíjejí, mají-li denní i noční přístup k matce a mohou se pravidelně živit mlékem. Tímto způsobem by měli vždy dostávat dostatečnou a čistou výživu. Zdravotní stav vemen ovcí je sledován prostřednictvím pravidelných prohlídek.

Navíc, aby se jehňata dobře vyvíjela, potřebují lehký čistý ovčín se suchou podestýlkou ​​a čerstvý vzduch.

Dojnice mají dobrou produkci mléka, takže malá jehňata neustále rostou.

• hmotnost novorozeného jehněte: 3.5 kg – 5.5 kg
• za 30 dní: 13 kg – 18 kg
• na 3 měsíce: 30 kg – 40 kg

Aby se bachor dobře vyvíjel, jehňatům se do několika dnů po narození nabízejí jemné seno a první obilné vločky.

I velmi mladá jehňata s nadšením hrabou náhubkem v krmítkách se senem. Pokud jsou však krmítka větší, často zalézají a kontaminují krmivo.

Ochotně se staví i do krmelců, tomu všemu je třeba zabránit konstruktivními opatřeními, např. nakloněním krmítek a tím zbavení jehňat možnosti vstát nebo do nich vlézt.

Když se objeví první tráva, ovce a jehňata jdou na pastvu.

Malá jehňata žerou trávu spolu se staršími zvířaty. Postupně se tak učí hledat potravu sami.

Jehňata, která zaostávají ve vývoji později, nestíhají své vrstevnické jehňata.

Začnou zaostávat za svými bratry a sestrami, pravděpodobně již při narození, a proto budou konzumovat příliš málo mléka.

Proto je velmi orientační provádět kontrolní vážení jehňat.

Ovečky jsou velmi starostlivé matky. Vedou a starají se o jehňata s velkou péčí.

Za sucha s nimi chodí na pastvu, za vlhkého počasí a v noci zůstávají s mladší generací ve stáji.

Tolerují, když kolem nich poskakují jejich divoké děti, sledují, jestli se mezi sebou perou, a dostanou se mezi ně, když hra zajde příliš daleko.

Od 3-4 týdnů věku již jehňata netráví celý den se svými matkami.

Zakládají tzv. „mateřské školky“ a pořádají běžecké závody. Jehňata zdokonalují své skoky, poskoky a skoky a mají první souboje.

Trojčata a čtyřčata u ovcí

Mléčné bahnice mají často tři nebo čtyři jehňata. Ovce však mají pouze 2 struky, takže jehňata začnou bojovat o místo na vemeni. Aby se předešlo problémům, jako je poranění bradavek, trojčata a čtyřčata nemohou být jednoduše ponechána v blízkosti svých matek.

Jehňata trojčata a čtyřčata jsou krmena čerstvým nebo předmraženým ovčím mlékem, speciálním sušeným mlékem pro jehňata nebo čerstvým kravským mlékem.

Během prvních 4 hodin dostávají jehňata kolostrum, buď z dělohy, nebo předem zmrazené.

První dny dostávají pět jídel denně 200 g – 300 g mléka, později čtyři jídla denně 350 g – 400 g. Teplota mléka je 40 °. Překrmování mléčných jehňat způsobuje obávaný průjem.

Chov trojčat jehňat:

• 1 jehně je dokrmováno ručně: dvě jehňata zůstávají u matky, třetí jehně spolu s dalšími takovými jehňaty je chováno odděleně a dokrmováno ručně.
• Všechna 3 jehňata jsou krmena ručně: všechna jehňata zůstávají s matkou a dostávají poměrně velké množství doplňkové výživy. Pokud přesto dojde k potyčkám, je jedno z jehňat odebráno a poté chováno s jinými podobnými jehňaty.

Způsob chovu ubikací u ovcí:

Dvě jehňata zůstávají s matkou. Další dvě jsou odebrány ihned po narození a vychovávány odděleně. Jsou chováni v samostatném stádě spolu s dalšími podobnými jehňaty. Jelikož neumějí nic jiného, ​​než pít mléko z lahvičky, ani se nesnaží krást mléko od jiných matek.

Jehňata stará dva měsíce.

Když jehňata ve věku dvou měsíců váží méně než 22 kg, jsou oddělena od ovcí a vykrmována odděleně. Ráno před nakrmením jehňat se ovce nedojí. Přes den chodí všichni společně na pastvu.

V této době je produkce mléka u dojných ovcí stále vysoká. Proto se musí vydatně krmit.

Jehňata odstavujeme od krmení vemenem.

Od 3 měsíců jehňata zcela přestávají sát vemeno a jejich matky mléko. Jehňata určená pro další údržbu se posílají na samostatnou pastvu a přebytečná jehňata se buď prodají, nebo porazí.

Ve 3 měsících věku by měla jehňata vážit 30-40 kg.

Pro dobrý další vývoj potřebují jehňata mladou čerstvou trávu, seno by mělo být volně dostupné. Pokud je kvalita krmiva špatná, hůře rostou.

Pastvinu je nutné pravidelně měnit, jinak se mohou spolu s trávou nakazit parazity. Jehňata mají méně prostředků na odolnost proti střevním parazitům než starší zvířata a musí častěji podstupovat preventivní opatření proti střevním parazitům. Požádejte o radu svého veterináře v této záležitosti.

Pokud vám můj článek pomohl Chov jehňat od narození do 3 měsíců, pište k němu komentáře, odešlete jej na sociální sítě, abyste o něj nepřišli, pomocí tlačítek níže.

• Chcete-li psát komentáře, přihlaste se nebo se zaregistrujte
• Zobrazení 112810

S nástupem teplého počasí už mohou být ovce vypuštěny ze svých stísněných kotců, kde se už přes zimu docela nudily. Nemyslete si však, že pasení ovcí je velmi jednoduchá záležitost! Pro dosažení maximálního přírůstku hmotnosti, zachování mladých zvířat a dosažení dobré produktivity je nutné připravit se na organizaci pastevní údržby hejna.

Tvorba hejn a oddělování jehňat od děloh

Když nastane suché a teplé počasí, měla by být jehňata s královnami vypuštěna na pastvu v blízkosti ovčína. Nejprve se vypouštějí starší a silnější jehňata a poté slabá a malá. Jehňata s jehňaty nelze rychle řídit na dlouhé vzdálenosti, což vede ke snížení jejich mléčné užitkovosti a nedostatečnému vývoji mléka. Je třeba královny a jehňata pást na nejlepších pastvinách. Od 3 týdnů věku, kdy nastanou teplé noci, jsou královny ponechány s jehňaty přes noc v základně. K ochraně jehňat před deštěm je k dispozici přístřešek. Je také nutné zajistit, aby královny a jehňata měli vždy přístup k čisté vodě.

V běžných hospodářských stádech by měla být jehňata odstavena od matek ve věku 2,5–3 měsíců. V tomto případě se musíte zaměřit nejen na věk mláďat, ale také na tučnost samotných královen a jehňat a stav pastvin. Jehňata by měla být vyřazena z chovných matek jemného fleecu, anglického hovězího, romanovského a dalších plemen ovcí nejdříve ve věku 3-4 měsíců.

Při vytváření hejn z usmrcených mladých zvířat je nutné je oddělit. Berani by měli být odděleni od jehňat a jehňata by měla být také rozdělena do skupin podle tučnosti a úrovně vývoje. Hejna musí být homogenní, pokud jde o složení mláďat a jejich tučnost.

Pamatujte na důležité pravidlo: aby se mláďata lépe vyvíjela, hejno by nemělo být velké:

• u jehňat plemen s jemnou vlnou je nutné sestavit hejno maximálně 400-600 hlav;

• pro polohrubou vlnu – 500-700 hlav;

• pro hrubosrstá zvířata – 750-1000 hlav;

Druhy pastvin

Vždy je třeba počítat s tím, že nutriční hodnota zelené píce v různých ročních obdobích na pastvinách není stejná. Liší se i nároky na pastvu různých skupin zvířat.

Pastviny mohou být panenské, ladem ležící, horské, lesní a bažinaté. Strništěm se pasou i ovce, ale jen do té doby, než se zvedne orající sníh.

Panenské pastviny se využívají především na jaře, kdy tráva ještě nevyhořela, nebo na podzim, kdy se vlivem srážek opět zazelenala. Ale ladem ležící pastviny jsou vhodné pro použití v létě, protože tolik nevyhoří. Horské a podhorské pastviny lze využít i v létě, před podzimními dešti.

Pokud jde o lesní pastviny, ty jsou nejméně vhodné pro ovce. Bažinaté pozemky lze využívat pouze po odvodnění, na takových pozemcích je však nutné přísně sledovat vývoj parazitů a provádět preventivní veterinární a veterinární opatření k boji proti helmintickým chorobám.

Při distribuci pastvin musíte pečlivě sledovat stav jejich vegetace. V suchých oblastech je nejlepší primárně využívat pastviny kostřavy a pelyňku. Na jaře vegetaci těchto pastvin ochotně sežerou ovce.

Poté můžete pastviny spásat, ale to musí být provedeno před dozráním semen pýru. Pokud se ovčí vlna zanese semeny péřové trávy, nebude možné ji zcela vyčistit ani za výrobních podmínek. Kromě toho semena někdy propíchnou kůži zvířat a při vstupu do těla ovce způsobují onemocnění a často i smrt (to platí zejména pro jemnou vlnu ovcí). Po pastvě péřové trávy použijte plevelné, potom pšeničné a jiné pastviny. Nakonec pastva slanisek.

Čím krmit ovce

Nejlepší pastviny by samozřejmě měly být vyhrazeny letošním mláďatům. Kromě krmení na pastvě by jehňata měla být krmena koncentrovaným krmivem. Plemenní berani by měli dostávat dobré pastviny v blízkosti ovčína a doplňkový doplněk ve formě koncentrátů. Pro udržení dobré produkce mléka je třeba zajistit kojícím matkám pokud možno co nejšťavnatější ladem ležící pastviny s bohatou trávou.

Ale roční jehňata a jehňata, která nejsou určena na výkrm, se mohou pást na odlehlých a chudších pastvinách.

Pasení ovcí

Nyní přejděme od teorie k praxi. Vše je tedy připraveno, pastviny identifikovány, stáda rozdělena, zbývá to nejdůležitější – vyvést ovce na pole.

Pamatujte, že před pastvou je nutné zjistit kvalitu travního porostu a podstoupit povinnou veterinární a hygienickou prohlídku. Mnoho pastvin může být náchylných k chorobám (svrab, brucelóza, antrax, neštovice atd.).

Před začátkem pastevní sezóny je také potřeba uklidit ovce. Zvířata by měla mít zastřižená kopyta, srst kolem očí, na vnitřní straně zadních končetin, v oblasti řitního otvoru a vemene.

Zde jsou některá pravidla pro organizaci pastvy ovcí:

• Na začátku pastvy nelze okamžitě přejít ze zimního na letní ustájení. Nejprve je třeba ovce krmit senem ráno a po návratu z pastvy;

• Není vhodné pást zvířata na mokré trávě. To snižuje nutriční hodnotu pastvy a má špatný vliv na zdraví ovcí, především jehňat;

• Nejsilnější a nejméně hodnotné skupiny ovcí by se měly pást jako první. Nejprve ovečky, potom ovečky, berani a nakonec jehňata narozená v loňském roce;

• Zvláštní pozornost by měla být věnována napájení ovcí. Horkému hejnu nelze okamžitě podat vodu. Žlaby musí být co nejdelší a zvířata k nim musí být nahnána v malých skupinách.

Systém ohrad pro pastvu ovcí se ukázal jako velmi úspěšný. V tomto případě je nutné pastevní plochy přidělené hejnům rozdělit na menší plochy – výběhy. Ovce se v každém výběhu pasou nejdéle 5–6 dní a vracejí se do nich nejdříve po 3 měsících. Za žádných okolností nesmíte pastviny spásat nebo šlapat, pamatujte na to, že to vede ke snížení jejich produktivity.

Při hnaném pastevním systému se kvalita trávy na pastvinách výrazně zvyšuje a do konce posledního výběhu stihne tráva na prvním opět vyrůst a ovce se tam mohou opět přesunout.

Použití systému kotců přináší farmě velké výhody a výrazně zvyšuje její ziskovost. Při takovém spásání pastvin se nejen zvyšuje jejich produktivita, ale také je stádo chráněno před nákazou helmintickými chorobami.

Více o stříhání ovcí se dozvíte zde

Zajímavé téma? Přihlaste se k odběru našich novinek na ZEN | Kanál v telegramu | Skupina VK.