Erné bambusové údolí: mapa, fotografie, popis, souřadnice (město Leshan, provincie S -čchuan, Čína)

Je těžké najít v Číně místo s tak temnou pověstí jako údolí Heizhu (doslova „Údolí černého bambusu“) v provincii S‘-čchuan v jihozápadní Číně. Nazývá se také Údolím smrti nebo Bermudským trojúhelníkem Číny, což vzhledem k smutné historii tohoto místa není překvapivé. Každý rok lidé nebo domácí mazlíčci, kteří se náhodou zatoulají do lesů, mizí beze stopy.

Údolí černého bambusu se nachází na východním svahu hory Me’an, přibližně 200 km od hlavního města provincie S‘-čchuan, Čcheng-tu. Rozloha Údolí smrti je asi 180 km². Po celém území rostou bambusové houštiny, které dosahují výšky 40 metrů. Mezi nimi se často šíří mlha, která vzniká díky nízko položené poloze údolí. V lese se nacházejí také bažiny, vodopády a velké jezero o velikosti přibližně 200 metrů.

Zdálo by se, že toto místo má vše pro to, aby se stalo přírodní rezervací: mimořádné bambusové houštiny, výhodnou polohu, úžasnou přírodní krásu v okolí. Údolí Heizhu si však místo toho vysloužilo temnou pověst.

Lidé žijící v okolních vesnicích mají pověrčivý strach z lesního porostu. Do černé bambusové rokle se nedostanete snadno, ale mnohem těžší je ji opustit, někdy je to prostě nemožné. Říká se, že si jako průvodce můžete vzít jen jednoho z místních pod pohrůžkou zbraně nebo za tak velkou sumu peněz, že by to stačilo na pár vědeckých expedic. Ani za tak velkou sumu peněz však není tak snadné najít ochotné: průvodci se zarazí před průsmykem Šimen (Kamenná brána), který otevírá cestu do bambusového porostu.

1949 – Když komunisté tlačili na Kuomintang, malý oddíl Kuomintangu o asi 30 lidech, oddělený od hlavních sil, vstoupil do Údolí smrti. Nikdo ho už neviděl.

1950 – v údolí z neznámého důvodu havarovalo letadlo: nebyly zjištěny žádné technické problémy a posádka nehlásila tísňové volání. Ve stejném roce se v Údolí smrti pohřešovalo asi 100 lidí!

1962 – celá geologická průzkumná skupina zmizela beze stopy. Pouze průvodce přežil a vyprávěl, co se stalo. Když se členové expedice přiblížili k údolí, trochu se zpozdil a zaostal. V určitém okamžiku se náhle objevila hustá mlha, která omezila viditelnost na 1 metr. Průvodce začal pociťovat nevysvětlitelný strach a ztuhl na místě. O několik minut později se mlha rozplynula, ale skupina byla pryč… Geologové, jejich věci a vybavení nebyly nikdy nalezeny. Šokovaný průvodce ještě dlouho mluvil o mlze, která narušovala vjem času a vydávala velmi zvláštní zvuky.

1966, březen – u vchodu do lesa se ztratilo šest vojenských kartografů. Po nějaké době místní lovec náhodou narazil na jednoho z pohřešovaných. Polomrtvého se sotva probral k rozumu. Voják ale nedokázal jasně popsat, co se s ním a jeho spolubojovníky stalo.

1976 – skupina lesních inspektorů se vydala hluboko do rokle – a jak se časem ukázalo, zahynula. Dva z nich nebyli nikdy nalezeni. Ti šťastlivci, kterým se podařilo dostat se z lesa, hlásili podivnou mlhu, která se okamžitě snesla. Hustý závoj, který je zahalil, byl doprovázen zvuky neobvyklými pro lidské ucho. Soudě podle ručiček na hodinách, mlha trvala asi 20 minut. Mezitím se v myslích všech po několika sekundách rozplynula…

1995 – Zmizeli dva vojáci, kteří seběhli do rokle. Po nějaké době se našly jen jejich zbraně.

Když počet pohřešovaných překročil stovku, jakákoli expedice do údolí Heizhu začala být ztotožňována, ne-li s cestou do onoho světa, tak rozhodně s účastí na vojenských operacích. Cesta byla jednoznačně jednosměrná – ostatky lidí a zvířat ztracených v houští nebyly nalezeny, zdálo se, že propadají zemí. Právě tato okolnost nejvíce mátla vědce, kteří se snažili najít klíče k vyřešení záhady Údolí černého bambusu.

Zatímco vědecký svět demonstroval svou bezmocnost, mezi lidmi se jako plevel rozrůstaly různé domněnky a spekulace o tom, co se mohlo stát těm, kteří zmizeli v lesních „bermudách“. Někteří se shodovali, že v Heizhu řádí obří lidožravá panda, která své oběti celé požírá. Jiní trvali na tom, že záhadná mlha skrývá návštěvu Země mimozemské hvězdné lodi, jejímž jediným cílem bylo unést Číňany a odletět s nimi do vzdálených světů.

Mystické a fantastické teorie o tajemstvích Údolí černého bambusu, které se hojně šířily, nakonec donutily skupinu seriózních vědců z Čínské akademie věd zorganizovat jakousi „křížovou výpravu“ za hledáním pravdy, ať už je jakákoli. Dobře připravené a vybavené expedice geologů, biologů a dalších specialistů začaly jedna po druhé navštěvovat mystická místa s jediným cílem – vyřešit „sečuánskou hádanku“.

Podařilo se toho dosáhnout? Na tuto otázku kladně odpověděl v rozhovoru s novinářem vedoucí nejnovější a nejreprezentativnější expedice Yan Yun. Podle něj vědci prošli Údolí smrti doslova metr po metru a nedokázali najít žádné důkazy o přítomnosti nadpřirozených sil v bambusovém houští.

Objevili však jedinečnou strukturu geologických hornin ve své složitosti a rozmanitosti a zaznamenali také sporadické emise smrtelně jedovatých výparů, které se ukázaly být produktem rozkladu některých druhů stromů. Zaznamenáno bylo i extrémně obtížné klima s neočekávaně a prudce se měnícími povětrnostními podmínkami. A oběti smrtících triků přírody se podle vědce ve skutečnosti skrývaly pod zemským povrchem, který se někdy náhle otevíral do děr.

Podle Yan Yuny právě kombinace těchto fatálních přírodních faktorů určila smrtící povahu této oblasti. Pro místní obyvatele však údolí Heizhu stále zůstává prokletým místem a občasní návštěvníci Heizhu se odtud téměř nevracejí.

V údolí bylo relativně nedávno objeveno velmi silné magnetické pole. Podobné pole existuje i v jiném čínském „údolí smrti“ nacházejícím se v pohoří Čchang-paj v provincii Ťi-lin, kde také mizí lidé a havarují letadla. Na tomto místě se střelka kompasu začne bláznit a člověk upadne do podivného stavu, ztrácí paměť a orientaci v prostoru a čase.