Proč čápi vyhazují svá mláďata z hnízda?

Nejznámějším z čápů je čáp bílý. I když ukrajinské jméno Blackguz je pro tohoto ptáka vhodnější. Čáp má bílé peří a černé konce křídel. Když jsou křídla čápa složená, jeho ocas se zdá být černý. Čáp má dlouhý krk, dlouhý tenký červený zobák a dlouhé načervenalé nohy. Výška dospělého čápa dosahuje 1,25 m, rozpětí křídel je od 1,5 do 2 m a hmotnost je až 5 kg. Samice jsou o něco menší než samci a jsou barevně k nerozeznání. Když se pár setká, dospělí čápi vokalizují cvakáním zobákem. Čápi se dožívají v průměru 20 let.

Čápi bílí žijí v Eurasii a zimují v Indii a Africe. Čápi žijící v jižní Africe jsou přisedlí. Čápi, kteří žijí na některých místech v západní Evropě, na zimu neodlétají, protože tam jsou zimy poměrně teplé. Někdy mladí nedospělí čápi zůstávají v Africe celé léto.

Čápi létají za denního světla, ve vysokých nadmořských výškách a většinu času se vznášejí. Čápi se vyhýbají létání nad mořem.

Čápi preferují k životu nízko položené louky a mokřady, rádi hnízdí v blízkosti lidských obydlí.
Čápi se živí drobnými zvířaty. Čápi žijící v Evropě nejraději jedí ropuchy, žáby, užovky, zmije, sarančata a velké kobylky. Pokud se ale vyskytne problém s jejich oblíbenou potravou, nepohrdnou čápi žížalami, krtonožky, chrousty, ještěrkami, myšmi, krtci, krysami, jelci, zajíci, mrtvými či nemocnými rybičkami.

Čáp, hledající kořist, jde pomalu a klidně. Jakmile si ale všimne oběti, rychle přiběhne a popadne ji.
Čápi krmí své mladé čápy a dodržují „věkovou dietu“. Rodiče krmí čerstvě vylíhlá mláďata drobným a pokud možno kluzkým krmivem: žížalami, hmyzem, larvami, pulci. Třítýdenní čápi již dostávají větší kořist a od 5 týdnů se čapí mláďata stěhují ke „společnému stolu“: jedí savce a vše, co jim rodiče přinesou. Čápi nosí vodu pro svá mláďata v zobáku. Mláďata otevírají zobáky a přikládají je k zobákům svých rodičů, a tak dostávají vodu.

Čápi si rádi staví hnízda v blízkosti lidských obydlí. Ptáci si pro stavbu hnízd vybírají střechy domů a dalších hospodářských budov. Někteří majitelé v blízkosti domu speciálně instalují vysoké sloupy nebo jiné budovy, na které instalují silnou základnu pro hnízdo.

Čápi si mohou postavit hnízdo na podpěrách vedení vysokého napětí, na neaktivních továrních potrubích.
Hnízdo slouží čápům déle než jeden rok. Životnost hnízda lze posuzovat podle jeho velikosti. Čím delší je životnost čapího domova, tím větší je jeho průměr. Hmotnost některých hnízd dosahuje několika centimetrů!

Na jaře (konec března – začátek dubna) se samci vracejí do hnízd. Za den dokážou uletět asi 200 kilometrů. Samice přilétají o něco později. První samice, která přiletěla do hnízda, se může považovat za šťastnou manželku! Pokud ale po krátké době do hnízda přiletí rival, dámy začnou věci řešit. Samec se neúčastní boje samic o právo být matkou jeho kuřat. Trpělivě čeká na výsledek souboje a pak hodí hlavu dozadu a zobákem vydává cvakání, čímž vítěznou samici zve do hnízda.

Přiblíží-li se k hnízdu unáhleně jiný samec čápa, vydává majitel stejné zvuky, ale jeho držení těla je jiné: krk a tělo má natažené vodorovně, křídla se rytmicky zvedají a klesají. Pokud nepřítel nereaguje na hrozby, majitel se na nepřítele vrhne a nemilosrdně ho udeří zobákem. Do hnízd starých čápů přilétají většinou mladí samci, kteří si nechtějí stavět vlastní hnízdo.

Samice, která přijala pozvání samce, vletí do hnízda jako hostitelka. Oba ptáci zpečetí alianci tím, že hodí hlavy dozadu a tleskají zobáky vedle sebe.

Ptáci inkubují svá vejce společně. Existuje od jednoho do sedmi vajec. Častěji ale najdete od dvou do pěti vajec. Vejce čápa bílého jsou bílá. Samec inkubuje vajíčka přes den a samice je inkubuje v noci. Čápi jsou vyznavači neotřesitelných tradic. Při každé změně místa doprovázejí tuto akci rituálními pózami a povinným klapáním zobáků. Asi po 33 dnech se z vajíček vylíhnou čápi – vidoucí, ale bezmocní.

Pištění a pláč čapí mláďat je podobný mňoukání koťat.
V prvních dnech jsou mláďata krmena žížalami. Rodiče je vyhazují z hrdla a mláďata chytají potravu za letu nebo ji sbírají v hnízdě. Následně jsou mláďata schopna vytrhnout potravu ze zobáku rodiče.
Ale běda tomu pomalému nebo nemocnému kuřátku. Čápi své potomky bedlivě sledují a slabá nebo nemocná mláďata nemilosrdně vyhazují z hnízda. Někdy dospělí čápi zničí všechna mláďata svého potomstva. Téměř 42 procent úmrtí čapího kuřátka je způsobeno vyhozením z hnízda.

55 dní po narození mláďata čápů poprvé vzlétnou. Po prvním letu je rodiče krmí ještě dva až tři týdny. Mladí čápi tráví noc v hnízdě a přes den pilují své letové dovednosti.

Čápi se zcela osamostatní po 70 dnech. Koncem srpna mláďata vedena instinktem odlétají na zimu. Mladí čápi létají sami, bez dospělých ptáků. Dospělí ptáci odlétají do teplejších podnebí v září.

Čáp bílý dosahuje pohlavní dospělosti ve třech letech. Někdy ale čápi začnou hnízdit už v šesti letech.